Zážeh, pro MSzAC

13. června 2011 v 9:12 | Věnuje Malému Stvoření z AC |  Věnování
Věnuji tuto povídku Malému Chlupatému Stvoření z Alfa Centauri. Pokud ji někde cestou po kosmickém internetu potká, prosím o obodování a nějaké další informace o Pětinohých, jestli je jeho rasa zná. :-:)

Představte si velké, obrovské, nepopsatelně rozměrné zrcadlo, dokonale odráží spoustu hvězd a galaxií.. a vaši loď, malinkatou v objetí toho všeho. Je to konvexní zrcadlo. Jak je obrovské a široké, tak je oproti tomu tenké, jako hliníková folie na pečení.

Za zrcadlem je kraj divů. Síť supertenkých ale silných vláken, síť, která ho tvaruje do jeho konvexnosti, aby soustředilo dokonale paprsky všeho, co je schopno odrazit (?), do jediného bodu daleko před ním. A představte si, že těch zrcadel je tu několik tisíc, všechny pěkně okolo toho nejdůležitějšího bodu uprostřed- velmi hmotného neutronového tělesa, skoro menšího, než je to Vaše vesmírné plavidýlko.

Na svých pěti tenkých kloubovitých nožkách se dokodrcal Velitel (Jeho jméno oplývalo ještě dalšími dvěma stovkami titulů, ale ve společnosti lehkopětinohých panen byl znám jako Rychlík, protože vždycky samozřejmě utekl dřív, než na něho dostaly laskominy a začaly ho porcovat na změť nožiček a tykadýlek. V řeči Pětinohých zněl každému jinému vesmírnému druhu, se schopností přijímat zvuky, jako pouhé ''bzzzzz'')..

No, jak už jsme řekli, Velitel se dokodrcal. Totiž k zrcadlu. Zrcadlo bylo také dost velké, protože pětinohé "příšerky" byly ohromně marnivé. Zabíralo půlku koupelny. Plynulým pyšným pohybem odlepil velitel svou pátou končetinu (žádná antigravitace, musel ji samozřejmě odlepit i s magnetickou rukavicí od zmagnetizované podlahy) zakončenou klicperami (vhodný nástroj k uchopení i k obraně) od země a dopravil ji do naprosto obyčejné police s lidskému oku na pohled obyčejnému hřebínku. Nelze považovat hřebínek na mimozemské lodi za obyčejný a už vůbec ne hřebínek na lodi marnivého mimozemského Velitele. Zajel oním nástrojem do chlupů na kulatém zadečku a místo česání ho zde s mírným zabzučením zanechal.

Pro nás by obdobná operace znamenala nasazení sluchátek do uší.
"Velitel. Jak pokračuje operace?"
"Skvěle, Vaše Nádhernosti (brouček patřil k těm co mu občas doslova podlézali, totiž pod jeho dlouhýma hmyzíma nohama), čekáme jenom na Váš rozkaz."
"Takže.... (Velitel si velice zakládal na své dramatičnosti, v reálu to takžé mohlo také znamenat třeba "eláááááá ...hop", ale co má zmatený překladatel dělat s nějakým dlouhým "zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz" ?)
"Moment, Veliteli!!!" Z hřebenu se ozval rozhodný hlas pomocného Vícevelitele. "Nemůžeme ještě odpočítávat!!"
"A to jako proč?!" zabzučel hmyzák rozdurděně pod krovky.
"Jsme před konvexním zrcadlem!"
"NO A CO?!" Další bzíkot odmítají přeložit i naše překladatelské programy, "Z důvodu oplzlé nespisovnosti", ukazuje naše obrazovka.
"Vaše Překrásná Krovkovitosti," ozve se opět podlézavý hlásek, "upeklo by nám to chloupky na zadečku.."
Brouk přestane zuřivě bzučně klít a s povzdechem zavelí: "Kurz mimo zrcadlo. Na plný bzukot. Zážeh!"

Vyšetřovací zpráva Velké Tragédie ze včerejška. Přísně tajné.
Příčinou vznícení lodi Bzík s Velitelem na palubě byl zřejmě chybný povel. Kapitán nejspíš vybral pro zahájení akce heslo totožné s rozkazem pro únikovou rychlost lodi. Přesné výsledky přinese ovšem až simulace a rekonstrukce nesmrtelné paměti Velitele a posádky.
Sláva Pětinohým a jejich novému slunci!!
Správa podepsána: Vícevelitel zvaný Odřikřídlý, toho času přítomen na spolupracující lodi na druhé straně čočky.
(A sláva novému Veliteli celé kolonie Pětinohých, mně, bze, bze, bze..)

Vesmír je veliký. Ale ne až zas tak veliký. Hlavy pozemšťanů se svým (takzvaným) obličejem ve stejnou chvíli stočily k obloze. Ti, kteří nespali, měli tu čest pozorovat zrození nové hvězdy a výborně se přitom opálit, he, he, he..

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cirrat za Téma blog Cirrat za Téma blog | Web | 20. června 2011 v 21:33 | Reagovat

Zdravím.

Tohle se mi na Téma týdne tak líbilo, že nejen že jsi ve výběru, ale ukradla jsem Sikarovi i ohodnocení Velkýho šéfáka! Doufám, že MChSzAC nebude vadit široké zveřejnění. :-)

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 9. července 2011 v 20:29 | Reagovat

V podbříšku objevuje se mi zakrnělec, jakési znamení, že mi roste pátá končetina, totiž tlapka - a ne ledajaká, tlapka kynoucí, to znamená ne jako buchta s makovou či inteligentnější náplní ale kynoucí-prezidentská. A ta už se chystá že ihned po svém postembryonálním stavu (až utnu pupeční šňůru na prádlo) pokynout. Pokynout, poděkovat, potřásti - ať už cokoliv, jedině tobě.
Z útržků tvé povídky totiž vyvěrá nesmírnota a vesmírnota zároveň.
Nejmocnější ze všech sil je náhoda a tak i ta chtěla a stalo se - našlo jsem, přečetlo jsem, našlo jsem sebe i "sebe vypsané". A moje nadšení nezná hranic :) Stejně, jako můj úsměv. Jestli za ten ti to nestálo, tak to se moc omlouvám, ale je to jediná čarovná moc, které jsem ve své obyčejnosti schopno...

A tak se usmívám a jdu být svědkem onoho létavého zážehu ještě jednou... A možná, že se mi o něm bude i zdát. Z příběhů, které mi byly věnovány, je totiž tenhle ten úplně první - a pořád se ujišťuji a uklidňuji, že ne poslední. I tak hodlám sosákem nasát a pátým Zakrnělcem shrábnout veškerou tvou útržkovitou sílu a podržet.

:)

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 9. července 2011 v 20:31 | Reagovat

Zapomnělo jsem samozřejmě na vyjevení mých poznatků! Alespoň vidíš, jak roztržité jsem když se třesu čirým štěstím, nebo jak to popsat... Ale vlastně jsem to sdělilo - stačí si mě pozorně představit, jak mi vyvěrá pátá tlapička z chlupů a všichni zjistíme, že jsme - víceméně - byli všichni kdysi pětinohými... Nebo né?

4 utrzky-zivota utrzky-zivota | Web | 14. července 2011 v 19:01 | Reagovat

Převelice díky, za ty krásné komentáře, milé stvoření. Budu se pokoušet připsat díky k tvým článkům, jestli se tam ještě vejdu :-)
Je užitečné míti nožek pět, jedna navíc by se mi asi taky hodila. Mít končetin šest, mohlo by se už někomu protivit a splet by si mě s hmyzem.. brr.. skončila bych na placato. Nebo by si mě první asiat dal do mrazáku a pak mě ve své domovině vydával za převzácnou sochu některého z Avatárů jejich vzácné bohyně. Nemiluju zrovna krvavé oběti.. :-( Tak sem ráda, že ti číslo pět taky přišlo vhod. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama