Mojžíšův pramen

6. dubna 2012 v 23:59 | Knedla |  Šupinatá kniha
Koukat na zatočený pár kozlích rohů celé dny (ještě že ne i noci), taky je umíte popsat nazpaměť. Vězely celý den před mýma očima a vynořovaly se v mých divokých snech. Měnily se v nich v cosi zvláštního a kouzelného, svítivého, jako roh jednorožce. Nakonec jsme k té opěvované osadě přece jenom dorazili, utrmácení, unavení, od hlavy k patě pokrytí pískem, pach rybiny a slaného moře jsme necítili a ani nemohli. Vítr si to ustavičně hnal přes naše vratká těla na opačnou stranu- k moři. Byl suchý a oči nám slzely z těch droboučkých zrníček.
Mene tekel (zváženo a sečteno)... už víckrát nechci písčitou pláž u moře ani vidět! (To mi ještě nedocházelo, že mě možná čekají mnohem horší věci). Písek mám až.... vy víte kde. I pod kůží a v kloubech, podivně mi tam vrže a moji dva spolucestovatelé jsou na tom jak vidím stejně. Ne, dnes vážně žádné vtipy. Ani zítra, ani pozítří.
Říkám si, jestli jsou hodinky od táty ještě funkční, po několika dnech cesty polopouští už nemá nikdo chuť na dlouhé povídání, natožpak na myšlení.
Do osady jsme dorazili krátce po setmění.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 7. dubna 2012 v 7:54 | Reagovat

Ha! Někdy se divím, že jsi jenom člověk! :)

2 Janinka Janinka | Web | 7. dubna 2012 v 13:11 | Reagovat

Chci písek a pláž a moře a hlavně teplo!! :-D

3 Amelie Amelie | Web | 8. dubna 2012 v 2:00 | Reagovat

[2]: Tak pod to se podepisuji.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. dubna 2012 v 18:37 | Reagovat

Náramná kresba.
Písek je nejhorší, když skřípe mezi zuby.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama