Další díl mého jalového příběhu

29. května 2012 v 22:17 | Knedla |  Šupinatá kniha
Ahoj,

jmenuju se Ivan. Ivan Dolansky. V naší rodině to vyslovují kupodivu "Ajvn", i když to jméno prý celkově zní rusky.
Mám sestru Greis, ta vydá za všechny tři grácie a dokáže Vás inspirovat ke kdejaké pitomosti. Moji rodiče jsou "průchodčí" (neplést prosím s průvodčím). Tak se říká v tajnějších kruzích "kouzelníkům" (není nadto uvést se vždycky v pořádných uvozovkách :-) ), kteří tráví velkou část procházením mezi světy.
Jakými světy? - Všemi.

Četli jste někdy knihu, ve které hlavní hrdina cestuje do minulosti, do jiné dimenze, na jinou planetu, do knih..? Jistý pan Ende by nazval náš život jedním velkým putováním po říši Fantázie, ale trpaslíci v některých z těch dimenzí věří, že časoprostor je velký ementál, jehož každá díra končí na nějaké další straně, nebo i uvnitř, v půlce se může křížit s dalšími a víc než to- spousta jich vede na jinou stranu úplně jiného ementálu.

Na náš svět se teď dívá podivná Knedla, kterážto má můj krušný život za chvíle duševního odpočinku a hned by se mnou měnila. Zabloudíš teď do takových vidění častěji, zvědavá Knedlo.

Co jsem to..

Moje oční dírky se opět vrátily do původní šířky a délky a zaostřily panenky na panenky. Věštkyně Vám prostě vyčtou za pomocí lesklé hladiny z hlavy cokoliv, i to co sami nevíte, staříčká známoučká věc. No jo dámy a babule, v každém světě ústí spousta takových "ďurek" (jak je poprvé nazvala máma, když mi to prozrazovala v mých deseti. Drhla při tom, myslím, zrovna vztekle pánev a tvářila se, jakoby mi musela vysvětlovat něco o sexu. Vypadalo to tak trochu, jakoby tím slovem dělala z pánve cedník.). Zatímco podle táty a trpaslíků je časoprostor ementál, pro mámu je to spíš palačinka, každý si to holt raději přirovná k něčemu, co mu nejvíc chutná, protože jinak je to vlastně pro průchozí dost nepříjemný fakt..
Moji rodiče, jakožto schopného projít, čili průchozího - no nekoukejte, obrovská většina lidí se zasekne už u chybějící představivosti a našinec má sáhodlouhý a stále se prodlužující výčet důvodů, proč natruc projde jednou trhlinou Tin a ne Týna, a proč projde prostě úplně všude jenom celá rodinná parta RinTinTýna- k věci.. učí mě nalézat, chránit a drobné zavírat. Nalézat díry v ementálu, chránit nervů neprosté lidi a zvířata před možným vstupem (ne díry před nimi, je před děrami, vždyť), a ucpat ty, na které stačím.

Ty supervstupy (mám raději superjednoduchost) by Vás mohli zavést k faunům, vílám, světcům a místům odpíraným lidské noze, vše většinou přesně tak vražedné, jak si myslíte, že je to rozkošňoučké (to je zase termín mé sestry, lidé nejsou o nic víc rozkošňoučcí pro kdekterého osminohého pidižvíka). Jeden z faunů, který byl kupodivu (ne až zas tak kupodivu, něco o tom vím z knih, jenom se tomu nedá patřičně věřit, narozdíl od vlastních zážitků) zároveň slovutným Merlinem, čarodějem Myrrdinem, chcete li, přítelem všeho tvorstva a jednorožcem, jedním z mála veřejně známých a populárních faunů. Momentálně měl ale rohy dva..

Dovezl a dovláčel mě do vesnice u Mojžíšova pramene, kde jsme přespali a pak navštívili tři vědmy, aby nám s pomocí Boží vody řekly něco víc o našich dalších cestách, jak se na každou velkou "fantastickou" výpravu sluší. Slyšeli jsme obvyklé bědování nad nástrahami, zadýchávání v půli věty a tady díkyprozřetelnostiboží hlavně motliby a přání křesťanštějšího rázu. Zaplatili jsme každý něčím svým (já papučemi a vlasy, ještě ten den mi musel Merlin koupit nové, ale předtím si vesničani užili pohled na můj taneček na žhavém písku :-/ ). Butrus a Aladin dali váček piniových semínek a nějaké cetky, Merlin musel tvrdým štětinatým kartáčem opilovat trochu vzácné rohoviny. Pak nás propustily a po zvyku zdejších cestovatelů jsme ještě po zbytek dne zůstali, protože požehnání platila až ode dne příštího. Merlin se rozhodl sehnat nebo vyčarovat příslušnou novou mapu, nakupovali jsme zásoby na cestu a ptali se příchozích z jihu na Avalon.

Ne Pano Vědmo, ten obrázek není nic moc, ale komu se jako nelíbí, ať patnáctiletýmu puberťákovi zadek pff.. ..já ho nemaloval! A vůbec, jak dlouho mě tu ještě hodláte držet, co máte proti "pruďákům"? .. Co? Já že melu? To je marjánka to bejlí, co pálíte? Já su nezletilej! Jaký špatný účinky, jaký halucinace?!.. tak to teda ne!.. nepůjdu ven ze stanu.. že proč (che, che, che), protože nemám nožičky (che, che, che). .. no tak jo, nech mi ty hodinky, vopice!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | Web | 30. května 2012 v 10:54 | Reagovat

Já bych neřekla, že to je jalový. Já se u toho náramně bavila :-D a ten obrázek je velmi povedený 8-).

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. května 2012 v 18:56 | Reagovat

Tak naše babička by řekla: fantasmagorie. To je takové správné fantasírování na hranici ztráty vědomí, spíš bych řekla usínání, kdy se nám spojí vjemy s fantazií a vznikne z toho něco podobného.  Ty boky jsou zajímavé. Tráva to není, mech taky ne, spíš mi to připomíná jednu naši rohožku, poněkud zvětšený vzor. To není níc zlého, mám ráda takové fantazijní vzory udělané z obyčejných věcí. Já třeba vyfotím prostírání z druhé strany nebo závěs, trochu osvětlím a je vzor. Doslova se tím bavím... ;-)  :-D

3 Ivet Ivet | Web | 30. května 2012 v 20:47 | Reagovat

Proč jalový? Náhodou mně se to líbí! :-)
Vlevo je králíček? Fialky? Nebo jen moje fantazie? :-D  :-D

4 Vendy Vendy | Web | 5. června 2012 v 23:27 | Reagovat

To je superšílenost, ale žádná jalovina. Je to trochu neobvyklé, myslím styl - jako bys líčila vlastní zážitky. Víš, že by z toho mohla být dobrá kniha? Je to výborný námět. Merlin jako faun? Supervstup dírami do ementálu?
Trochu mi to připomíná Prattchetta, ale jinak. Tvůj knedlíkovský přístup je zajímavý! :-D
Byla bych pro pokračování. Nechceš to zkusit?
Jo a obrázek se mi líbí! Zajímavě provedený, trochu jako pastelkami, trochu jako perokresba. Kakája těchníka? Teda, jak jsi to malovala? ;-)  :-)

5 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 9. června 2012 v 15:00 | Reagovat

Nie, nie som Slovenka. Jako fakt ne:D Já sem ten tvůj komentář taky moc nepochopila díky vlastní natvrdlosti...
Však to nebylo tak nenormální ne, co jsi mu řekla? Vlastně vůbec.

6 utrzky-zivota utrzky-zivota | 12. června 2012 v 20:48 | Reagovat

[2]: Tráva to je a je :-D

7 utrzky-zivota utrzky-zivota | 12. června 2012 v 20:48 | Reagovat

Nebo rákosí.. nebo obojí.. z čeho ti to lidi staví.. kouknou na BBC nebo Wiki, bo tam někam.. :-?

8 annapos annapos | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 21:57 | Reagovat

Také jsem si kdysi vysnívala vlastní světy, pomáhá to přežít, když nás ten skutečný zlobí, nesmí se tomu ale moc podléhat, protože ten skutečný život stojí za žití, na to aby se jen prosnil, je moc krátký. Zdravím Knedlíčku, ať máš tenhle rok krásný, děkuji za přání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama