Po dvaadvacáté hodině

3. června 2013 v 22:56 | Knedla |  Doknedlené knihy, filmy,"kultůra"
Poslední dobou nevím, co bych psala. Vlastně ani nevím, co si s přáteli povídat.
Je deštivo, pošmourno, trávím 'taknějak' čas spánkem (jako kočka, jenomže ty spávají v teple na slunci).

Ach ano, vím, co se okolo děje, sleduju povodně, je to hrůza a přispěla jsem nějakým tím flokem. Držím lidem pěsti a taky doufám, že to brzo skončí. Sem, na jižní Moravu, přispěchá voda později a modlím se, ať se pěkně rychle dovalí rovnou do moře a moc se tu nerozhlíží.

Trápí mě rýma a kašel skoro obtýden, moje příbuzenstvo téže a jak je jen trochu hezky, jdu ven něco škubat (Letos to roste.. jako z vody, že?), ani foťák nehledám, prostě to vstřebávám všemi smysly a hladově a naostro, KAŽDÝ HŘEJIVÝ PAPRSEK, žádný si nenechám na památku a okamžitě je všechny skrblicky vstřebám.

Žiju zkrátka tohle léto nočním životem. Raduju se, když se vrátím z práce po desáté večerní s vědomím, že mám příští den volno a můj svět je na čas zase trochu neveřejný a necenzurovaný. Přiznám se, pouštím si konečně kvalitní filmy, ty které zahřejí a zahýří a neproletí rychle obrazovkou... dá se říci, erotičtější.

No dobře, žádné velké rozohnění, zdá se, že mám poslední dobou nějak štěstí na ty francouzské, a francouzi jak známo..

Včera to bylo Imortel. Divím se, že si autoři nestěžují, protože jejich film je k puštění v angličtině i v češtině, ale původní francoužštinu vynechává. Zvykám si, že v posledních desetiletích se Francie zdráhá dělit o svůj jazyk a kulturu a soustředí se raději na perné udržení 'národní integrity'. Ten film je celkem starý, průkopnický, napůl kreslený stylem 'Disney-Barbie3D' , napůl hraný. Možná si někdo z vás vzpomene na Jill, dívku s modrými vlasy, modrými slzami, nepochopitelně šťastná mrazící vězení v americkém stylu, několik znuděných egyptských bohů a jejich ještě podivnější právo.
Město NewYork je v budoucnosti vysoké a prosluněné místo plné chirurgicky a geneticky upravených lidiček, androidů i žravých potvor (nevím, ke kterým mám zařadit hlavní hrdinku, která je schopná spořádat jednou za týden kila a kila syrového masa :-D ) a poslední kompletní lidé jsou zmražení trestanci ve stanici Imortel (angl. Immortal = nesmrtelný).
Ve světě plném zásad vězících po uši v přetvářce je Nikopolo, morální aktivista, který se dostane při nehodě mrazícího zařízení z vězení o rok dřív, pouhou otravnou mouchou, stejně jako jeho spamové laser-texty, které na lidi vyskakují celá léta do prostoru po celém městě a oznamují jim, s čím že to teda zašli ve své technické době příliš daleko.
Nebýt těch pár živých herců a poezie červených nápisů vznášejících se jentak v prostoru, působil by film docela šedě a mrtvě, ten kontrast byl asi záměr. Je mi líto roztomilého podavače kartáčků, který to odnesl nejvíc a nevím, jestli se odvážím někdy vylézt na Eiffelovku, ale s radostí si to pustím ještě jednou, i když jádro se nějak ne a ne odchýlit od sexuálních tužeb (nebo právě proto? Kdo ví.)

Vracím se ke starým nenáročným přátelům- ke knihám, které už jsem četla. Jenže se mi zdají nějak osekané, cenzurované (mnohé z nich v novějším vydání asi taky budou), tak je hledám pro změnu v originále.

Je mi líto, že nějak postrádám chuť sem jít, něco si přečíst, podívat se, jak žijete, napsat pár řádků. Myslívala jsem si, že psaní obdivných komentářů knih a filmů je jen okrajový požadavek na sdílení zájmu. Poznávala jsem z knihy povahu a duši jejího autora a z filmů duši a představivost a spolupráci lišící se podle země a kultury. Teď mě napadá jen, že podle zálib pozná člověk člověka. Dívám se na Vaše knihy, oblíbené filmy, práci a jsem šťastná, že Vás znám a uvědomuju si, že já sebe vlastně už taky znám, ale ne podle toho, nač se dívám a co čtu. Už ne. Znám se podle toho, co si z nich odnesu, co dál použiju.. a padesát odstínů šedi to zcela určitě nebude, protože těch byl tenhle film plný a přece je to Poeovská poezie a smířlivé chvíle, co my utkvívá v paměti ;D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 4. června 2013 v 18:30 | Reagovat

Padesát odstínů šedi mám zrovna půjčeno, kamarádka o tom básnila přenadšeně (beze srandy!), ale zatím ji mám odloženou, protože teď čtu Hru o trůny a to jsou taky pořádné bichle. Mezitím čtu Pravou krev, to mám jako čtení do autobusu.
Film Immortel neznám, teď jsem ho našla na Uložto, takže vyzkouším. Jestli máš ráda něco neobvyklého, zkus se podívat na film Persepolis, je skvělý. A výborný je i seriál Fringe.
Že se neukážeš, je škoda, ale asi to tak cítíš, takže tě nenutím. Hezký den, lepší, než ty dočasné. :-)
P.S. Jižní Morava?

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. června 2013 v 20:22 | Reagovat

Děsné, vůbec teď nestíhám ani filmy ani knížky. snad v létě. Díky za inspiraci :-)

3 Vendy Vendy | Web | 4. června 2013 v 22:15 | Reagovat

Nemáš možnost, nebo nevíš odkud? (stahovat)

4 Vendy Vendy | 4. června 2013 v 22:36 | Reagovat

[3]:Jasně, nechtěla jsem tě podceňovat... jen bych dala případně tip.
Persepolis je film a je skvělý (myslím že jsem o něm i psala), Fringe je seriál a je skvělý (u nás šly první řady pod názvem Hranice nemožného) 8-)

5 Ivet Ivet | Web | 25. června 2013 v 18:21 | Reagovat

[1]: Jo prý je to príma knížka, tedy ony jsou už asi tři, které vyšly, mám tuto informaci od čtenáře (muže), který je z knih nadšen! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama